fotoforyou http://www.fotoforyou.cz fotoforyou Thu, 24 Oct 2019 16:57:37 +0100 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=5.3 http://www.fotoforyou.cz/wp-content/uploads/2019/01/cropped-mstile-310x310-32x32.png fotoforyou http://www.fotoforyou.cz 32 32 ZOO očima fotografa http://www.fotoforyou.cz/zoo-ocima-fotografa/ http://www.fotoforyou.cz/zoo-ocima-fotografa/#respond Sun, 28 Apr 2019 18:59:27 +0000 http://www.jiri-novak-photo.cz/?p=8060

Návštěva Zoo očima fotografa

Ať už máte na zoologické zahrady jakýkoliv názor, zastávají dnes, bohužel pro několik druhů takového nechtěného patrona pro přežití jejich druhu. Jako fotograf je navštěvuji rád, mohu si tam totiž vyfotiti druhy, za kterými bych jinak musel cestovat po celé planetě. To však neznamená, že s jejich fungováním souhlasím na 100% a že nevidím ty negativa, který chov zvířat v zajetí přináší. Počínaje omezování svobody zvířete na volnost a konče viditelným stresem některých jedinců. K tomu nesmíme zapomenout na ne vždy slušně se chovající návštěvníky. Zejména pak matky s dětmi, které si dnes dělají z výletu do zoo jakousi náhradu dětského hřiště, a zatímco krafají do telefonu nebo řeší jakou barvou si příště natřou nechtíky, tak se jejich ratolesti chovají v areálu ZOO hůř jak na Matějské pouti.

Ale zpět k tématu. Jako fotograf vnímám ZOO trochu jinak než běžný návštěvník. Zajímají mne nejen druhy, které je možno vidět, ale zejména to, zda je možné je dobře fotografovat. Zajímá mě uzpůsobení výběhů atd. Jelikož jsem ZOO navštívil hned několik, pokusím se zde o takové malé shrnutí pro ty, kteří třeba s focením zvířat začínají a přemýšlí, jaká zoo je pro jejich učení tou nejvhodnější 🙂

8.

Zoo Liberec lákající zejména na indické bílé tygry mě nikdy nenadchla (Navíc si tu bílé tygry v nepěkném, zaskleném výběhu skrz zašmudlané a poškrábané sklo nevyfotíte). Nuzné výběhy, buď malé pro daný druh nebo špinavé. Zašmudlaná skla, skrz která jste rádi, že vůbec něco vidíte natož abyste fotili. Zoo spíš připomíná přehlídku stánků s občerstvením než místo, kde by se někdo zajímal o zvířata. Z mého pohledu jedna z největších tragédií mezi zoo v ČR a trochu mi to připomíná návštěvu zoo v Portlandu v USA, která na mě působila podobným dojmem, jen byla větší.

%

7.

Zoo Děčín je pro fotografa asi tou nejméně ideální zoo. Jediné, co byste si mohli občas dobře vyfotit je medvěd kamčatský nebo opeřenci v pavilonu ptactva. Obojí se ale nefotí zrovna nejlíp, jelikož výběh medvědů není nijak zajímavý a těžko hledáte vhodné pozadí. Ideální je tak max. pro portrét hlavy a v pavilonu ptactva je dost tma a jen těžko se vyhýbáte umělým prvkům na pozadí. Zoo je navíc hodně malá a za pár minut nemáte co řešit. Jako výlet s malými dětmi to celkem ujde, pro fotografy zde není o co stát.

%

6.

Zoo Ústí nad Labem je na tom v porovnání s děčínskou zoo o dost lépe, ale pro fotografa to také není žádné terno. Výběhy pro zvířata jsou zastaralé a na focení to není nic pěkného. Těžko se vyhnete nechtěným věcem na pozadí. Vyfotit se tak dá s větší dávkou trpělivosti něco v pavilonech s térárii a akvárii. Jenže skla tu čistotou moc neoplívají a tak je to opravdu boj. Při troše štěstí můžete nafotit dobře pandu červenou, velbloudy nebo medvědy malajské. Žádný zážitek to pro fotografa ale není. Zvířata jako sloni, nosorožci nebo žirafy jsou tu v hodně zastaralých výbězích a pro fotografa, který nechce na pozadí dřevěné kůly, betonové zdi aj., to prostě není.

%

5.

Zoopark Chomutov je dalším místem, kam raději zavítáte se svými ratolestmi na výlet než jako fotograf. Zoopark láká zejména na medvědy hnědé, které si ale nevyfotíte. Výběh je jen samá hlína, tmavý, zastíněný stromy. Určitě zde neuděláte pěknou fotku celého medvěda na hezkém pozadí. Navíc se na medvědy díváte svrchu z jakési terasy. Neoficiálně můžete fotit přes plot mimo tuto terasu, ale to nedoporučuju jednak kvůli zákazu a jednak vám to stejně k ničemu nebude. Zoopark má v poslední době na stránkách pár fotek od nějaké fotografky, ale vesměs jde právě o fotky, které já osobně nepovažuji za dobré a na svých kurzech učím ostatní se jim vyhýbat (díky předmětům na pozadí aj.). Celkem dobře se zde ale fotí vodní ptactvo hned na rybníčku u hlavního vstupu nebo makakové, hned o kousek dál po cestě či terarijní zvířata. Při troše štěstí jde hezky vyfotit i panda červená. Vlky tu už nemají a jejich výběh byl bohužel doslova tragický a to nejen z pohledu fotografa.

%

4.

Zoo Praha je pro mě celkem zklamání. Z mého pohledu jde o nafouklou bubliny hlavního města a komerční atrakci pro pražské a zahraniční výletníky. Vzniklo tu již mnoho fotografií, a tak se tu fotit samozřejmě asi dá. Jen mě zde focení moc nesedí, stejně jako celá zoo. Dost chápu, že tu vznikla série začerněných portrétů zvířat, kterou dnes každý kopíruje, protože dle mého se tu nic jiného nafotit nedá. Výběhy nejsou nijak vábné, všude plno lidí a areál se vylidní až k večeru, kdy se uzavřou pokladny. Na gorily jsem tu měl zatím štěstí vždy jen za sklem a do toho se mi moc nechtělo. Známé jsou také volavky a jejich hnízda na stromech ve výběhu kozorožců. Fotit se dá i nějaké to ptactvo, zejména zde obdivovaný člunozobec africký. Mají to slony i hrochy, ale nějak mě to k nim nikdy díky uzpůsobení výběhů a haldě lidí netáhlo. Určitě se zde ale dá něco vymyslet a nafotit.

%

3.

Zoo Zlín, která je spojená se zámkem Lešná byla pro mě velkým překvapením. Byl jsem zde jen jednou, a tak si netroufám moc soudit. Pro fotografa je vždy první návštěva tak leda na nějaké oťukání a příště už přesně ví, kam jít a na co se zaměřit. Určitě bych zlínskou zoo co nejdříve znovu navštívil. Je tu plno druhů savců a ptactva, které se dá fotit. Zoo je navíc hodně příjemná na procházku a působí úplně jiným dojmem než přeplněná pražská atrakce.

%

2.

Zoo Plzeň je moje srdcová záležitost. Jde o opravdu hezké a příjemné místo pro výlet s rodinou, a i pro mne samotného jako fotografa. Zoo navštěvuji pravidelně a milerád si udělám tuhle cestu od nás do Plzně než do mnohem bližšího Ústí, Děčína či Chomutova. V Plzni se toho dá nafotit opravdu spousty, a to nejen ze zvířat ve výbězích, ale i těch volně žijících. Z těch chovaných se fotograf může zaměřit hned na několik druhů ptactva, ze savců pak na lvy, žirafy, antilopy aj. Mají zde velmi pestrou přehlídku terarijních zvířat. Mají zde snad největší přehlídku jedovatých hadů v ČR. Je zde nově otevřený pavilon Filipíny, kde si můžete nafotit několik druhů motýlů aj. Osobně se mi tu fotografuje hodně dobře a většinu svých kurzů jsem pořádal právě zde. 

%

1.

Zoo Hluboká dříve Zoo Ohrada (spojená se stejnojmenným zámkem Ohrada) a svým plným názvem Jihočeská zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou byla pro mě nyní nová zkušenost a velké překvapení. Před pár dny jsem si jel do Českých Budějovic pro nový objektiv do své „sbírky“ a tak jsem si řekl, že navštívím i zdejší zoo. Zoo Hluboká je malá ale krásná. Pro fotografa i obyčejného návštěvníka jde o opravdu idylické místo. Zoo stojí na jižním břehu Munického rybníka a člověk se zde díky výhledu na velký rybník cítí opravdu výjimečně. Fotit se tu dají tygři, několik druhů ptactva, pár druhů terarijních zvířat, různé druhy opiček, surikaty, sviště, vlka, kočkovité šelmy aj. Výběhu jsou vesměs zajímavé právě i pro fotografy a vždy jde o kus biotopu a fotograf má tak šanci si vždy najít svou kompozici. Prosklené terária a voliéry jsou čisté, a tak jde fotit i přes sklo. Pletiva jsou zde většinou s většími oky, a tak není problém fotit i přes ně. Pro mě zatím nejlepší zoo pro focení u nás. Být větší, šlo by o opravdový unikát. Pro mě osobně jen škoda té dálky, ale Jihočechům závidím 🙂

%

]]>
http://www.fotoforyou.cz/zoo-ocima-fotografa/feed/ 0
Nikon Z6 – první dojmy http://www.fotoforyou.cz/nikon-z6-prvni-dojmy/ http://www.fotoforyou.cz/nikon-z6-prvni-dojmy/#respond Sun, 31 Mar 2019 19:39:19 +0000 http://www.jiri-novak-photo.cz/?p=7979

Nikon Z6 – první dojmy a porovnání s D750

Téměř v tom samém čase, co jsem na stránky psal krátký článek o tom, jakou technikou fotím, jsem si umanul, že si pořídím mirrorless fotoaparát. Kdybych si mohl zvolit, šel bych do ověřeného Sony, ale jelikož změna objektivů by pro mě byla vražedná, čekal jsem, s čím se vytasí Nikon. D750 je vynikající tělo, ale z určitých důvodů jsem ji poslal do světa řešil co dál. D850 byla první varianta, jenže, cenově je to extrém i za dost použitá těla a také jsem přemýšlel, k čemu by mi bylo tak vysoké rozlišení – k ničemu. Do oka mi ale padla bezzrcadlovka, ke kterým jsem byl dlouho dost skeptický.

Přečetl jsem si pár článků, zahraničních recenzí. Podíval se na nějaká videa a primárně mě zajímalo srovnání s přístroji od Sony. A ono to vypadalo hodně dobře. Zejména obrazová kvalita a šum na vyšší ISO je oproti Sony úplně někde jinde. V tomhle směru je Nikon klasicky jednička na světě.

Mám tedy druhým dnem doma Nikon Z6. Jaký je na tzv. první? Jaký je oproti suprovému Nikonu D750? Pokusím se shrnout mé první dojmy z opravdu jen kratičkého testování. Recenzi nečekejte, jak jsem už možná někde psal, tohle jde mimo mě a nechám to těm, kteří se v tom vyžívají.

Když jsem vzal Z6 poprvé do ruky, celkem mě zklamala její ergonomie a velikost. D750 měla pěkně hluboký grip (úchyt) a perfektně seděla v ruce. Grip byl i dost vysoký, a tak vám prsty nikde nepřekážely. Z6 má grip mělčí a díky své velikosti i nižší. Díky tomu mi tam dlaň a prsty nesedí už tak dobře. Nevím, osobně mi přijde tato daň za menší a lehčí tělo zbytečná. Nutno podotknout, že jsem si mirrorless tělo nekupoval kvůli váze a velikosti, jak to propagují u této technologie jiní a dělají z pár gramů velký boom a přínos pro vaše záda.

Ovládací prvky jsou oproti klasickému nikoňáckémů stylu trochu přeházené, ale není to nic zásadního. Co mi dál celkem chybí, je mechanický přepínač AF/M se středovým tlačítkem. Stavový displej je trvale podsvícený nebo zhasnutý (jak si nastavíte). Už nelze osvětlit posunem přepínače ON/OFF.

Zadní displej je již dotykový, ale tuto funkci jsem vypnul, jelikož ji nechci využívat. Dobře je provedena funkce displeje a hledáčku, kdy si můžete přiřadit priority a buď upřednostníte hledáček nebo displej a při pohledu do hledáčku displej zhasne. Já si nastavil klasické nastavení z předešlých zrcadlovek, kdy používám hledáček a displej se rozsvěcí, až když vejdu do menu nebo prohlížím fotky.

Pohled do elektronického hledáčku je jedním slovem pecka. I když jsou situace, kdy mi přijde dost nepřirozený – např., když jsem mířil na našeho hafana. Máme černobílou border kolii a bílá srst byla v hledáčku opravdu mimo mísu. Veškerá nastavení pak v hledáčku hned vidíte. Obraz je výborný i za šera nebo v protisvětle. Co je ale naprostá bomba, to jsou ostřící body po celé ploše a už ne nahuštěné u středu, jak známe z klasických zrcadlovek. Body se dají tzv. spojovat a vytvoří se tak větší ostřící plocha/bod. Měnit se dá i způsob jejich posouvání. Všechny body ostří perfektně a bez problémů (technika středového bodu a překomponování už je pryč). Konečně mě nic neomezuje v rychlé kompozici a přesnosti zaostření. Vyfotil jsem asi 50 fotek, v normálním světle, v šeru i v protisvětle objektivem Sigma 135mm f1.8 ART na clonu f1.8 a všechny fotky jsou ostré jak břitva tam, kam jsem ostřil.

Ostřící body v hledáčku Nikonu Z6

Ostřící body v hledáčku Nikonu D750

Několika slovy, Z6 je prvotřídní hračka, která toho umí tolik, že hrát si na recenzenta po tom, co jsem ji zkoušel jeden den, nemá smysl. Je nabušená funkcemi (časosběrné video, 4K video, HDR, skládané makro aj. aj.). Oproti D750 se mi o něco hůře drží, ale to mi bohatě vynahrazuje výsledná kvalita fotek, přesnost ostření, kompoziční svoboda a celkový pohled do hledáčku.

Nikon Z6 Nikon D750
Rozlišení 24,5 MPx 24,3 MPx
Typ snímače BSI CMOS CMOS
Low Pass filtr ANO ANO
Vestavěná stabilizace obrazu ANO NE
Rozlišení fotografie 6048x4024px 6016x4016px
Pokrytí hledáčku 100%, 0.8x 100%, 0.7x
Paměťové karty 1xXQD 2xSD
Počet ostřících bodů 273 51
Životnost baterie 330 snímků 1230 snímků
Interní blesk NE ANO
Barevná hloubka 25.3 bitů 24.8 bitů
Bluetooth ANO NE
Dynamický rozsah 14.3 EV 14.5 EV
Maximální rychlost závěrky 1/8000 s 1/4000 s
Sériové snímání 12 fps 6.5 fps
Nejvyšší použitelné ISO / kvalita šumu 3299 2956
Hmotnost 675 g 840 g
BUFFER pro RAW 35 snímků 14 snímků
Slow-motion video ANO NE

No a abych jen nechválil, tak mají nové mirrorless těla od Nikonu i pro mě osobně dost zásadních negativ. Tím jedním z pochopitelných je nutnost koupě adaptéru pro všechny objektivy s bajonetem Nikon F. Z6 má totiž mnohem větší bajonet Nikon Z, určený pro objektivy řady NOCT. Tato redukce stojí aktuálně něco kolem 7000 Kč. Dá se ale koupit v setu s fotoaparátem, kde pak vyjde logicky mnohem levněji. Této redukce jsem se trochu bál. Jde o další kus navíc, který prodlouží objektiv atd., ale obavy byly zbytečné. Redukce nijak nepřekáží a funkci objektivů nijak nedegraduje.

Bohužel už nelogickým krokem se mi zdá absence dvou slotů na paměťové karty, s čímž Nikon kdysi přišel na trh jako první a bylo to velké plus a zde od toho nesmyslně upustil. Navíc zde není podpora běžně používaných SD karet, ale jen drahých (však mnohem rychlejších) karet od Sony typu XQD. 32GB se dá aktuálně pořídit kolem 2200 Kč a 64GB kolem 4500 Kč. Další problém je čtečka těchto karet, která se u nás dá sehnat jen originální od Sony za cca 1000 – 1500 Kč. Osobně jsem tento problém vyřešil koupí noname čtečky na eBay za 300 Kč i s poštovným. Co se ale týká karet, byla oznámena s novým firmwarem podpora karet CFexpress, které jsou rychlejší a levnější.

Další negativum, které mě osobně vadí je výdrž baterie. Baterie EN-EL15b z vyšší kapacitou tu vydrží jen nějakých 300 snímků oproti cca 1200, na které jsem byl zvyklý u D7100 i D750 s baterií EN-EL15a. Baterie se sice dají nabíjet už rovnou v těle fotoaparátu, ale na stejný počet snímků během dne budete potřebovat 3 baterie místo jedné.

Tak uvidíme, jak se s Nikonem Z6 popasuju dál a příště vložím nějaké ukázkové fotky z prvního testovacího focení.

(2. 7. 2019) Jelikož mám Nikon Z6 již nějaký ten pátek, doplním další poznatky –

1. Fotí se s ním opravdu skvěle, ale díky malým rozměrům jsem s ním stále (i po těch týdnech focení s ním) neohrabaný oproti Nikonu D750 (ten u mě vede, co se týká ergonomie těla).

2. Konečně po vydání nového firmwaru přibyla funkce automatického rozpoznání/ostření na oči a tvář, přičemž jde zapnout buď jen na tvář, oči nebo obojí a vše funguje perfektně.

3. Konečně jsem našel (je možné, že to přibylo též po aktualizaci firmwaru) nastavení, kde je možné změnit automatické vypnutí (úsporný režim) přístroje pro prohlížení, menu a celkové. Už mě neotravuje vypínání elektroniky po minutě, kdy mi kvůli tomu občas utekl nějaký záběr, jelikož při najetí z úsporného režimu je zde určité malé zpoždění, než se vám ukáže v hledáčku obraz.

4. Stabilizace snímače je opravdu k nezaplacení. Netřeba kupovat objektivy s vlastní stabilizací. S Nikonem 300mm f4 (starší verze bez VR), mám jen minimum odpadu při focení na dlouhé časy/špatné světelné podmínky než jsem měl u D750.

5. Vynikající je pomůcka detekce hran při manuálním ostření, kdy se vám barevně zvýrazňují hrany, na které máte aktuálně zaostřeno (barvu lze měnit).

]]>
http://www.fotoforyou.cz/nikon-z6-prvni-dojmy/feed/ 0
Technika http://www.fotoforyou.cz/technika/ http://www.fotoforyou.cz/technika/#respond Sat, 16 Mar 2019 12:25:23 +0000 http://www.jiri-novak-photo.cz/?p=7886

Čím jsem fotil a fotím

Jelikož fotím už nějaký ten pátek, a i když jsem nikdy nevlastnil drahé objektivy a fotoaparáty za desítky až stovky tisíc, tak mi toho ze střední třídy, prošlo rukama dost. Chtěl bych tu tedy shrnout opravdu jen hrubé zkušenosti s některými kusy techniky, které jsem vlastnil nebo vlastním. Žádné recenze nebo testy nečekejte, na to jsem nikdy nebyl a kdo focení chápe, tak ví moc dobře, že tabulky jsou úplně k ničemu. Takové rádoby (ne)odborné recenze techniky rád nechám jiným odborníkům.

Fotím Nikonem. Začal jsem kdysi dávno s modelem D50 poté postupně D7000 a D7100. Celkem nedávno jsem si po dlouhém váhání pořídil Full-Frame D750. Každý model mi vydržel několik let a zejména s Nikonem D7100 fotím od r. 2013 kdy tuším vyšel. Nejsem až takovým zastáncem toho, honit se za vším novým, co komerční trh vyplivne na světlo světa, pokud to není opravdu velký skok kupředu. Co se týká nástupců řady 7xxx, tak ani model 7200 nebo 7500 mě nepřesvědčili k tomu, abych starší D7100 měnil. Navíc jeho kombinace s Nikonem 300/4 je dokonalá i na dnešní poměry. S Nikonem hodlám pokračovat do té doby, než mě něco zásadního přesvědčí ke změně. Určitě to ale nebude Olympus mánie, odstartovaná pár komerčními supy v naší fotobranži, ani nic podobného.

Nikon D750 vs Nikon D7100

Nic zásadního v obrazové kvalitě fotoaparátů se více jak 5 let nezměnilo. Není důvod sahat po drahých modelech a opouštět modely z roku 2013 nebo 14. Proto zůstávám u těchto těl a nehodlám zatím vyhazovat nesmyslné částky za nová těla jen pro větší počet pixelů nebo rychlejší sériové snímání. Ani jedno z toho nevyužiji. Bilboardy netisknu a sport také nefotím, a myslím že těch 6 snímků za vteřinu, které zvládají obě těla, která mám, mi bohatě stačí.

D7100 i D750 mají oba snímač s rozlišením 24Mpx. D7100 má samozřejmě menší snímač APS-C s cropem 1.5x (prodlužuje ohnisko objektivu 1.5x) a D750 pak větší Full-Frame snímač. Jako výhodu oproti D750 vidím u D7100 absenci AA (Anti-aliasing) filtru. Snímky v poměru 1:1 jsou o poznání ostřejší.

Oba modely mají 3.2″ displej. D750 ho má ovšem polohovatelný na kloubu (osobně toho vůbec nevyužívám). Oba modely pak mají shodně 2 sloty na paměťové karty (velká výhoda).

Rozdíl v sériovém snímání je celkem neznatelný – D750 má 6.5fps a D7100 6fps. D7100 má ovšem velmi nízký buffer, a tak není na sériové snímání bez rychlé karty příliš ideální. Tento problém u D750 odpadá. Životnost baterie je pak udávaná u D750 na 1230 snímků a u D7100 na 950 snímků

D750 vs D7100

Max ISO: 12800 vs 6400

Barevná hloubka: 24.8 bitů vs 24.2 bitů

Dynamický rozsah: 14.5 EV vs 13.7 EV

Nejvyšší možné ISO ku ucházejícímu šumu: 2956 vs 1256

Maximální rychlost závěrky: 1/4000s vs 1/8000s

Nikon 18-105mm f3.5-5.6G AF-S VR DX

Základní objektiv, který jsem měl v setu s Nikonem D3100, který jsem kupoval ženě. Pro úplné začátečníky ideální objektiv na zkoušení. Pro profesionálnější práci téměř nepoužitelný objektiv s velkou chromatickou aberací a podprůměrnou kresbou.

Nikon 35mm f1.8G AF-S

Skvělý objektiv s ohledem na poměr cena/výkon. Chromatická aberace v únosné míře a snadno odstranitelná v editoru. Objektiv je malý a lehký, vyrobený z odolných plastů.

Nikon-85mm-f1.8G-AF-S

Velmi oblíbený objektiv, který mě osobně ale vůbec nesedl. Jednak mi vadí obrovská chromatická aberace, která velmi často nešla odstranit ani v editoru, aniž bych poškodil výslednou fotografii. A fialové lidi a psy jsem opravdu fotit nechtěl. Zbavil jsem se ho téměř okamžitě.

Nikon 80-200mm f2.8D AF

Opravdu výborný objektiv. Oproti novým modelům se stabilizací má i pomalejší ostření, ale vše vynahrazuje velmi příjemnou kresbou a nezaměnitelným bokehem.

Nikon 300mm f4D AF-S

Jeden z nejlepších objektivů, které jsem kdy měl. Naprosto perfektní kresba a ostrost. V dnešní době velmi zřídka zamrzí jen absence stabilizace. Jinak nemám objektivu co vytknout. Tohle sklo mi vydrží ještě hodně dlouho.

Sigma 18-35mm f1.8 DC HSM Art

Tenhle objektiv jsem si výjimečně koupil na popud humbuku kolem něj na internetu. Chtěl jsem širší sklo na Nikon D7100. Sklo je dobré, ale za ty peníze nepředvádí nic oslňujícího a klidně si za méně pořídíte něco podobně kvalitního. Objektiv jsem prodal.

Sigma 35mm f1.4 DG HSM Art

Velmi kvalitní a perfektně ostrý objektiv. Rozhodně jeden z nejlepších, které jsem měl. Když se naskytne šance, pořídím si ho znovu.

Sigma 105mm f2.8 EX DG OS HSM Macro

Pro mě naprosto nezbytný objektiv na focení vážek nebo portrétů. Velmi univerzální sklo, které má perfektní kresbu a ostrost. Díky své konstrukci a zaměření na přesnost má o něco pomalejší ostření, ale u tohoto skla to nevnímám jako překážku.

Sigma 135mm f1.8 DG HSM Art

Jeden z nejdokonalejších portrétních objektivů, který se pokouším používat i na jiné žánry. Ohnisko 135mm se světelností 1.4 dokáže vykouzlit opravdu nádherný, krémový bokeh. Práce s ním však díky malé HO není zrovna jednoduchá.

Sigma 150mm f2.8 EX DG OS HSM Macro

Měl jsem verzi s OS i bez. Jde o kvalitní objektivy, ale vyměnil jsem je za kratší verzi 105mm. Sice musím blíž k objektu focení, ale udržím v ruce mnohem kratší časy a 105ka má dle mého o fous lepší kresbu i ostrost.

Tamron 70-200mm f2.8 Di VC USD

Vůbec nejlepší zoom 70-200, který jsem měl v ruce. Ve všech ohledech lepší než verze VR od Nikonu a v některých ohledech srovnatelný s mnohonásobně dražší verzí VRII. Nádherná kresba a bokeh, bezchybná stabilizace a rychlý AF.

]]>
http://www.fotoforyou.cz/technika/feed/ 0
Tvorba stránek http://www.fotoforyou.cz/tvorba-stranek/ http://www.fotoforyou.cz/tvorba-stranek/#respond Wed, 20 Feb 2019 10:00:19 +0000 http://www.jiri-novak-photo.cz/?p=2424

Tvorba webových stránek rychle a jednoduše

Proč chtít WordPress?

Pro tvorbu vašich stránek existuje několik placených online nástrojů. Ty zahraniční jsou většinou mnohem kvalitnější, ale lidem se bůhvíproč nechce platit a využívat služeb zahraničních společností. U nás je asi nejznámější Webnode, u kterého jsem chvíli byl, ale velmi rychle jsem ho opustil. Ten, kdo chce svobodnější práci na svém webu, větší kontrolu nad obsahem nebo pestřejší paletu možností, hledá něco víc, než jen přednastavenou šablony s limitujícími možnostmi nastavení. Proto jsem přešel k WordPressu, který mi nabízí naprostou svobodu při tvorbě mých stránek. Jediné, co potřebujete je webhosting (díky němu si můžete své webové stránky umístit na internet, aniž byste museli mít vlastní server) a doménu (název stránky). Tyto dvě položky si musíte zařídit u nějaké webhostingové společnosti. Já mám vše u Wedosu, kde jsem si velmi rychle a celkem jednoduše zřídil obojí. Mám tedy stránky, které si mohu upravovat dle sebe, kdykoliv a jakkoliv a nejsem ničím omezený. Z těchto důvodů můj web funguje pod WordPressem, což je odborně řečeno, svobodný open source redakční publikační systém, napsaný v PHP a MySQL. Laicky řečeno, jde o systém, na kterém můžete stavět své stránky, jak si jen umanete. Znalejší si mohou web vytvořit úplně sami, pomocí jazyka HTML a kaskádových stylů CSS. Ale dnes už většinou každý sáhne, po nějaké hotové šabloně. Pár let mi stránky běžely na šabloně od Themeforest. Jenže šablona byla hodně zabugovaná. Téměř vše jsem si na ní musel dodělat, a i tak se to vždy po nějakém čase rozházelo a bylo třeba dalších a dalších úprav. Nakonec autor šablony ukončil její podporu a mě nebavilo se s ní dál babrat. Proto jsem se rozhodl pro redesign. Už dřív jsem pokukoval po pěkných šablonách od Elegant Themes, ale byly na mě vždy zbytečně drahé.

Nyní jsem však objevil šablonu DIVI a když jsem si o ní přečetl, neváhal jsem si ji zaplatit a postavit na ní svůj web. Proč jsem se tak rozhodl? Pokusím se vám to objasnit dále:

Proč šablona Divi?

Kdybych měl shrnout výhody této šablony do jedné věty, tak proto, že v ní intuitivně, bez problémů a bez znalosti HTML, vytvoříte jakýkoliv web. Šablona je opravdu velmi snadno ovladatelná. Má vlastní Page Builder, což jsou vlastně okénka, do kterých si vkládáte libovolný obsah, který si dále v příjemném prostředí měníte a nastavujete. Tohle je opravdu velký skok dopředu oproti jiným šablonám. Dále lze stránku editovat přímo v prohlížeči, kde provedenou změnu ihned vidíte v tzv. Visual Builderu.

Divi obsahuje velké množství funkcí – modulů, pro něž byste si jinak museli stahovat samostatné pluginy. Namátkou je to fotogalerie, kontaktní formuláře, diskuze, různé slidery aj. Dále si můžete nastavit hlavičku webu nebo využít podpory vertikálního menu, či dnes tak oblíbený One-Page web, kdy se za použití speciální navigace posouváte v obsahu stále na jedné, hlavní straně.

Další velkou výhodou je překlad do češtiny.

Samozřejmě, kdo si rád hraje s CSS styly, tomu se meze představivosti nekladou a může si ji libovolně upravovat. Navíc je šablona opravdu velmi oblíbená po celém světě a tak lze najít všude na internetu plno návodů na téměř cokoliv. Nutno podotknout, že má tato šablona i svou nevýhodu. Jelikož je zpracována v takto unikátním stylu, není lehké ji jednoduše nahradit jinou šablonou. Veškerý obsah je zapsán se všemi hodnotami, díky kterým můžete se šablonou takto jednoduše pracovat. Proto doporučuji, pokud s touto šablonou začnete, tak u ní zůstat. Stejně věřím, že nebudete mít důvod ji měnit, jelikož nabízí opravdu mnoho možností.

Výkonné funkce

Neomezené možnosti. Je jen na vás, co vytvoříte.

Přizpůsobitelný vzhled

Podporuje SEO

Vysoký výkon

Responzitivní stránky

Vysoké zabezpečení

Výborná práce s médii

Přátelské prostředí

Široká komunita uživatelů

WordPress je dle oficiálních statistik používán na více než 32 % webových stránkách na světě a překonává tak open source CMS jako Joomla či Drupal, které se drží pod třemi procenty.

]]>
http://www.fotoforyou.cz/tvorba-stranek/feed/ 0
Prezentace v časopisech http://www.fotoforyou.cz/prezentace-v-casopisech/ http://www.fotoforyou.cz/prezentace-v-casopisech/#respond Wed, 06 Feb 2019 20:00:00 +0000 http://www.jiri-novak-photo.cz/?p=3882

Přišel rok 2019 a já se ohlížím za svým životem fotografa. Přemýšlím zda má focení pro mě osobně ještě nějaký smysl. Přeci jen se mi změnily životní priority. Narodila se nám krásná dcerka a na cestě je další prcek. Koupili jsme dům, na kterém je dost práce a na focení už logicky není tolik času jako tomu bylo dřív.

Okolí a rodina na mě však tlačí opačným směrem. Prý se málo zviditelňuji a nevyužívám toho co umím. Dívám se zpět a je pravda, že jsem se jako fotograf nikdy nikam moc netlačil. Vždy jsem bral focení spíš jako zábavu než jako možnost obživy. Nikdy jsem netoužil dělat ze sebe komerčního kašpárka. Vždyť těch fotografů, co na svoje stránky dennodenně cpou recenze snad všeho, co jim prošlo rukama, od fotoaparátů, až po toaletní papíry, aby na ně nalepili co nejvíc fanoušků, je už i tak dost. Sám jsem se nikdy v takových článcích nerochnil a rochnit nehodlám. Pravdou ale je, že už bych se mohl posouvat dál a proto v mé nabídce vidíte znovu fotografické kurzy a nově i nabídku na tvorbu internetových stránek.

Něco málo jsem ale pro sebe jako fotografa udělal. Soutěže sice zatím obcházím velkým obloukem, ale zato jsem v minulosti zaslal pár snímků do různých časopisů v ČR i ve světě. A zde vám chci ukázat ty, ve kterých jste mohli vidět mé fotografie:

Aktuálně fotky nikam neposílám. Zmanipulované soutěže v ČR, které vyhodnocují již několik let stále ti samí lidé dokola, mě nelákají. Fotografické časopisy jsou to samé v bleděmodrém. Díky tomu pro mě obojí ztratilo jakýkoliv význam.

]]>
http://www.fotoforyou.cz/prezentace-v-casopisech/feed/ 0
National Wildlife magazine http://www.fotoforyou.cz/national-wildlife-magazine/ http://www.fotoforyou.cz/national-wildlife-magazine/#respond Fri, 28 Sep 2018 18:47:24 +0000 http://www.jiri-novak-photo.cz/?p=5374

Když se mi v květnu tohoto roku ozvala redakce amerického časopisu National Wildlife, který vydává The National Wildlife Federation s tím, že by rádi otiskli mou fotografii šídla Common Green Darner (Anax junius), nevěřil jsem. Přeci jen, mi ten den opět na emailu přistálo plno provařených zpráv. Opět jsem se zalíbil nějaké slečince z druhého konce světa, opět mi chtěl kdosi odkázat miliony dolarů a opět jsem se stal vítězem v soutěži, které jsem se nikdy nezúčastnil. Zpráva s tím, že mi někdo nabízí za fotografii částku, v přepočtu několika tisíc Kč byla tedy jen další v řadě těch všech nesmyslů. Tentokrát mi to ale nedalo, a tak jsem trochu zagooglil. Zjistil jsem, že časopis opravdu existuje, a tak jsem redakci odepsal. Reakce přišla hned druhý den s tím, že zájem o fotografii na vnitřní dvoustranu časopisu je skutečný a honorář opravdu souhlasí. Musel jsem jim připadat jak totální hlupec, ale soudil jsem dle naší země, kde bohužel tisíce za fotky otisknuté v jakémkoliv časopise opravdu nelítají. Tady máte být rádi, že vám vůbec fotku otisknou, a proto mě zasílání fotek do českých časopisů nijak neláká.

Abych to zkrátil. Kvůli tomu, jak naše fotografická „společnost“, časopisy atd. fungují, již nějaký čas nikam fotky neposílám. O to víc mě těší, že i bez toho, aniž bych se někam cpal, platil si účasti v soutěžích atd., ozve se někdo sám. Někdo, kdo si mou fotku najde sám na mých stránkách. Někdo, kdo mi nesdělí (jako se mi mnohokrát stalo), že mají zájem o fotku a jako odměna mi bude prezentace na jejich stránkách, ale nabídne hodně milý honorář. K samotnému honoráři jsem od redakce obdržel tři fyzické výtisky časopisu. Je to hezká ukázka dobrých mravů a toho, jak by to u nás mohlo fungovat, kdyby… Mít fotku v časopise, který čtou desítky tisíc lidí a který vydává organizace s takovou historií a reálně pomáhající přírodě je pro mě čest. Sice nejde o vyloženě fotografický časopis ale o přírodě obecně, což mě však těší o to víc.

]]>
http://www.fotoforyou.cz/national-wildlife-magazine/feed/ 0
Francie | Camargue 2017 http://www.fotoforyou.cz/francie-camargue-2017/ http://www.fotoforyou.cz/francie-camargue-2017/#respond Mon, 01 May 2017 17:15:27 +0000 http://www.jiri-novak-photo.cz/?p=5099

V r. 2013, když jsem se poprvé vydal s partou fotografů na ostrov Helgoland a Düne za tuleni, jsem si slíbil, že každý další rok podniknu nějakou foto-výpravu. Jak to tak bývá, člověk míní, život mění. Nepovedlo se mi to hned minulý rok. No a proto, když letos přišla nabídka jet na jih Francie do Camargue, kde jsem už jednou fotil, tak jsem neváhal. Měl jsem sice představu konečně vidět exotičtější místa, ale to bych se také nemusel dočkat ničeho. Navíc lákadlem byla i plánovaná zastávka v ptačím parku poblíž Lyonu Parc des Oiseaux. Jde o krásný ptačí svět s několika biotopy, kde chovají jako jedni z mála v Evropě kolibříky. Bohužel pro fotografy to tady moc není. Za celý den jsem ani moc nefotil, dle mého tomu není park přizpůsoben a jde spíš o místo pro ornitology než pro fotografy. Vyfotit kolibříky nebylo nic lehkého. Mají je tu v uzavřených teráriích, kde je téměř nemožné je díky světelným podmínkám vyfotit. Jediný kolibřík, který lítal v prostoru, byl v průchozím pavilonu, kde se ale pro změnu pohyboval výhradně u plastového stropu. Takže zase nic. Venku pálilo po celý den slunce, a tak se moc fotit nedalo. Při východu a západu slunce nic nevyfotíte taky, jednoduše proto, protože park otevírá celkem pozdě a zavírá brzy.

Na noc, před další částí cesty na jih Francie, jsme se ubytovali v hotelu Hotel Restaurant Regina v Ars-sur-Formans. Zde jsme ráno příjemně posnídali, a pak nás čekal další kus cesty do Camargue, do kempu v nádherném Saintes-Maries-de-la-Mer. Hned po příjezdu, jsme se vydali do parku fotit plameňáky a jiné vodní ptactvo. Z minula jsem věděl, že v parku žijí nádherné velké ještěrky Western green lizard (Lacerta bilineta), na které jsem měl políčeno. Bohužel, jak jich minule bylo všude plno, tak letos jsem nenašel žádnou. V parku jsme mohli sledovat v celkem hojném počtu pisily čáponohé, pár jedinců tenkozobce opačného či kolpíka bílého a ibisů. Klasicky pak volavky popelavé, rusohlavé a stříbřité nebo kvakoše nočního.

K typickým zvířatům Camargueu patří i polodivocí býci, jejichž původ se odvozuje od dobytka Attilových hord. Žijí na svobodě v močálovité krajině v rhônské deltě a z jejich masa se připravuje věhlasný gardianne de taureau. Využívají se také pro course camargue, tedy nekrvavý typ koridy, kdy úkolem toreadora není býka zabít, ale strhnout mu z rohů látkovou kokardu. Za ni pak dostane body od rozhodčích.

Menší černé býky částečně pasou v bažinách honáci zvaní gardians. Ti se drží tradičního života, bydlí v nízkých bílých domcích s doškovou střechou a jezdí na bílých Camargských koních, které patří k nejstarším koňským plemenům na světě. Jsou menšího vzrůstu a jejich typické zbarvení se během života mění – hříbata se rodí šedá a až postupně s dospíváním zbělají.

Čekalo mě mé první focení s FullFrame (FF) fotoaparátem v přírodě, konkrétně s Nikonem D750. U objektivu 300mm/f4, jsem si na APS-C vždy liboval, jak jsem na tom dobře (v přepočtu na crop 450mm/f4) oproti majitelům FF těl. Vždy mi na přírodu vycházelo líp APS-C tělo s objektivem 300mm, než FF s delším sklem. Jak cenově, tak váhově je APS-C lepší varianta a pokud máte běžné podmínky a ne extrémně tmavé prostředí, tak rozdíl mezi FF a APS-C ani nepoznáte. To hlavně tehdy, když fotíte objekt, který je dostatečně vzdálený od pozadí. Pak je rozdíl v HO u obou tak nepostřehnutelný, že nemá cenu o něm ani uvažovat. Jiná situace je tehdy, pokud fotíte zvíře velmi blízko něčeho, tam lze říct, že je FF tělo a čím světelnější objektiv, lepší variantou. Jenže opět, jak pro koho. Já např. v takových situacích naopak přiostřuji, abych měl ostřejší i okolí a zachytil tak přirozený biotop zvířete, než abych ho z něj vytahoval. Proto je pro mě opět FF tělo a luxusní objektiv zbytečný přepych. Tolik tedy k FF a proč jsem o něm psal. Ptám se tedy sám sebe. Budu nyní s FF krátký a nebyla chyba si ho pořizovat, pokud hodlám zůstat u svého skla Nikon 300mm/f4?

První den jsem marně bloudil parkem a hledal co a jak vyfotit. Slunce pálilo, plameňáci díky velkému teplu bez akce a všude víc bláta jak vody. Všechno bylo jinak a já se nemohl chytit.

Druhý den to samé. Plameňáci uprostřed louží s hlavami na zádech, zabořenými mezi křídly. Stejně povadlí jako včera. Páření jsem viděl jen sporadicky a většinou hodně daleko. Občas nějaký souboj uprostřed hejna, který díky tomu vyfotit nešlo, jinak nic. Ještěrky nebyly. Vážky letos taky o dost míň a navíc jen černořitné, které si mohu vyfotit u nás doma. Koho bylo ale všude plno, tak nutrií. Jenže na suchu nevypadají na focení dvakrát lákavě a do vody se vám za nimi rozhodně nechce, a kdyby jo, tak stejně nesmíte. K večeru jsem našel zajímavé místo, ale plameňáci nikde. S pár cváčky na kartě, jsem posmutněle opouštěl park a modli se, aby to vyšlo další den.

Třetí den jsem s focením čekal až na pozdní odpolední hodiny. Tak kolem 17 hodiny jsem zalehl na místo, které jsem si vyhlédl předchozí den. V tu dobu je tu hezké světlo a voda i plameňáci získají mnohem zajímavější barvy a celá scéna je o dost sytější a kontrastnější. Nakonec jsem tu pořídil většinu fotek a i když fotky v úrovni hladiny, mají své kouzlo, tak jsem zde díky prostředí víc zkoušel ty záběry, kde je za plameňákem vidět vodní hladina. Fotil jsem z mírného nadhledu a fotky se mi líbily víc. Byly najednou jiné a více mě bavily. Do toho jsem si chtěl vyzkoušet pár letovek a startovacích fotek, kdy plameňák běží po vodní hladině a připravuje se na vzlétnutí a tak jsem čekal na dobu, kdy plameňáci z parku odlétají do okolních nocovišť. Jak se vše povedlo, můžete vidět v galerii pod tímto článkem. Doufám, že se vám některé z fotek zalíbí a děkuji vám za návštěvu a nahlédnutí. Pokud chcete vědět víc o krásách francouzské Provence či přímo o oblasti Camargue, doporučuji krátký článek z mé první cesty.

]]>
http://www.fotoforyou.cz/francie-camargue-2017/feed/ 0
Roháč obecný http://www.fotoforyou.cz/rohac-obecny/ http://www.fotoforyou.cz/rohac-obecny/#comments Mon, 18 Apr 2016 20:15:01 +0000 http://www.jiri-novak-photo.cz/?p=4777

Roháč obecný (Lucanus cervus) je největší evropský brouk. Obývá doubravy (les s výrazným zastoupení dubů) a smíšené lesy. Dává přednost teplým nížinným lesům, ale místy vystupuje i do vyšších poloh.

Samice kladou vajíčka do trouchnivějících kmenů, klád a pařezů, vývoj je v našich podmínkách víceletý (3-5 let), larvy se živí trouchnivějícím dřevem. Dospělí brouci se obvykle líhnou již na podzim a přezimují v kukelních komůrkách. V přírodě se objevují od května (výjimečně v teplých letech již od konce dubna) do srpna, přičemž maximum výskytu je mezi červnem a červencem. Přes den je možné roháče nalézt na kmenech a v korunách stromů. Pozdě odpoledne a večer (při teplém počasí) létají v korunách stromů. 

Dospělí brouci se živí mízou z poraněných stromů a nektarem. Dospělci po nakladení vajíček hynou během července až srpna. Roháči však také hynou přičiněním člověka, jehož neuvážené zásahy do přirozeného prostředí ubírají roháčům (a nejen jim) životního prostoru. Broukům neprospívá ani chemizace a chemické postřiky. Přirozenými nepřáteli roháče obecného jsou větší ptáci jako datel, straka, krkavec aj. K dalším nepřátelům patří ježci, jezevci, ale i lišky či černá zvěř. 

Sameček roháče obecného dorůstá délky 35 – 90 mm, samičky jsou nápadně menší a dorůstají délky jen okolo 30 – 45 mm. Samce roháče obecného od samičky rozeznáme velice snadno, především podle mohutných parohovitých kusadel, která samci používají k soubojům o samičky.

Když jsem fotil roháče uvědomil jsem si znovu křehkost přírody. Vše, co se v ní jeví silné a velké, my dokážeme zničit během několika let. Jako malému klukovi mi roháče porvé ukázal můj děda. Do dnešního dne jsem měl ten obrázek v hlavě. Obrovský brouk v trávě a můj chlapecký údiv. Byl to první a na dlouhou dobu poslední pohled na tohoto majastátného zástupce hmyzí říše. Dnes v 33 letech jsem ho viděl podruhé a díval jsem se na něj s tím samým údivem a respektem. Jen v těsné blízkosti takových zázraků si člověk uvědomí tu nádheru, kterou příroda dokáže vykouzlit a kterou my dennodenně ničíme. Roháč je největší evropský brouk, nádherný tvor a přesto jsme ho dohnali do stavu ohrožení.

]]>
http://www.fotoforyou.cz/rohac-obecny/feed/ 4
Francie | Camargue 2014 http://www.fotoforyou.cz/camargue-2014/ http://www.fotoforyou.cz/camargue-2014/#comments Sat, 16 Apr 2016 18:09:50 +0000 http://www.jiri-novak-photo.cz/?p=4732

Tento rok jsem s partou fotografů navštívil Parc Naturel régional de Camargue. Čekala nás cesta dlouhá cca 1400km. Z ČR jsme vyjeli kolem 19 hodiny a do cíle, jímž bylo městečko Saintes-Maries-de-la-Mer jsme dorazili druhý den ráno, kolem 9 hodiny.

Rezervace Camargue  se rozkládá na pomezí regionů Provence a Languedoc-Roussilon. Tato oáza se ve svém tisíci kilometrů čtverečních rozprostírá v deltě mezi dvěma rameny řeky Rhôny, ve francouzských departmentech Gard a Bouches-du-Rhône. Oblast Camargue je chráněna od roku 1970, od roku 1977 má titul biosférické rezervace UNESCO a od roku 1986 nese titul mokřadu mezinárodního významu.

Nezastavitelný Camargue

Díky jeho poloze v deltě řeky se Camargue neustále rozrůstá. Můžou za to sedimenty, kterých sem řeka ročně donese asi 20 milionů m3.

Nezastavitelné jsou i vody Camargue. Zejména na jihu a ve středu parku se nachází jedinečný brakický solný ekosystém, který je tvořen mozaikou dun, slatin, pastvin, brakických jezer a lužních lesů. To vše ještě z jihu obklopeno pobřežím Středozemního moře.

S přítomností takového množství vody do této oblasti po staletí přirozeně přicházely četné povodně. Ty se člověku podařilo zastavit až v roce 1859, kdy byla vybudována ochranná hráz. Digue à la merjak jí říkají Francouzi, měří 20 km a je vysoká 2,5 metru.

Sen každého ornitologa

V Camargue žijí více než čtyři stovky různých druhů ptactva. Nejproslulejší z nich jsou plameňáci růžoví, kterým místní prostředí dokonale vyhovuje a kvůli kterým jsme se sem vydali. Na rozdíl od zoologických zahrad je zde můžete pozorovat v přirozeném prostředí, volně přelétávající mezi vodními plochami parku. V období jejich největší expanze jich tu můžeme vidět až dva tisíce.

Camargue je ale domovem i několika druhů volavek. Nejvýrazněji zastoupené jsou volavky bílé, které můžete najít posedávající na nízkých stromech a velmi často i na hřbetech Camargských koní. Sledujte prostor těsně nad hladinou vody a možná zahlédnete i modravý třpyt ledňáčka.

K pozorování ptactva můžete užít i rozsáhlý ornitologický park Pont de Gau nedaleko městečka Saintes-Maries-de-la-Mer. Jedna z našich cyklotras zájezdu Provence na kole v pohodě vede přímo podél něj, takže s námi ho rozhodně neminete.

K typickým zvířatům Camargueu patří i polodivocí býci, jejichž původ se odvozuje od dobytka Attilových hord. Žijí na svobodě v močálovité krajině v rhônské deltě a z jejich masa se připravuje věhlasný gardianne de taureau. Využívají se také pro course camargue, tedy nekrvavý typ koridy, kdy úkolem toreadora není býka zabít, ale strhnout mu z rohů látkovou kokardu. Za ni pak dostane body od rozhodčích.

Menší černé býky částečně pasou v bažinách honáci zvaní gardians. Ti se drží tradičního života, bydlí v nízkých bílých domcích s doškovou střechou a jezdí na bílých Camargských koních, které patří k nejstarším koňským plemenům na světě. Jsou menšího vzrůstu a jejich typické zbarvení se během života mění – hříbata se rodí šedá a až postupně s dospíváním zbělají.

Naším hlavním cílem byl ornitologický park Pont De Gau. Park má dva okruhy, malý a velký, přičemž vám pro focení stačí zůstat na to malém. Blízko vstupu do parku se pak nacházejí i dva volavčí stromy. V parku je vybudováno i několik pozorovacích observatoří.

K samotnému focení bych pak dodal jen to, že šlo o opravdový zátěžový test. První den po příjezdu, jelikož ubytování bylo až od nějaké 16 hodiny, jsme vyplnili dobu mezi tím, focením. Jenže už po pár cvacích jsem propadl naprosté frustraci. Všechny snímky k ničemu. A aby také ne, odpolední slunce v plné síle, to není dobré pro téměř jakékoliv focení. Plameňák růžový je sice dle svého pojmenování narůžovělé barvy, ale ta se opravdu na denním slunci vůbec neprojeví a na fotografiích máte jen bílou, bílou a zase jenom bílou. K tomu další světlé ptactvo, jako rackové, volavky popelavé, stříbřité nebo rusohlavé.

Téměř všechny fotografie z prvního dne skončily v koši. Hned první strom pro volavky, který celé dny okupovali hordy fotografů, se ukázal jako další zbytečná ztráta času už po pár pokusech. Nejideálnější se tak jevilo focení, od nějaké 18 hodiny do západu slunce. Fotografické pravidlo, že nejideálnější podmínky jsou okolo východu a západu slunce se tu, ukázalo jako naprosto pravdivé. V zapadajícím slunci se hned barva plameňáků změní a získává svůj typický nádech. Jednoho dne byl tak krásný západ slunce, který na východní straně, vytvořil pohádkovou oblohu s nádechy modré, fialové a růžové. Tyhle barvy se sice odrazily i na peří plameňáků, ale i tak jsem neodolal a udělal pár fotek. Světla rychle ubývalo a já si v tom opojení, nezvedl ISO, takže jsem vše fotil 300mm objektivem z ruky na časy, s kterými bych neuspěl ani s pevnou 50kou. Něco málo se ale dalo zachránit, za což jsem moc rád.

Nádherné fotografické i pozorovací zážitky pak přináší odlety plameňáků při západu slunce. Letící hejna na zbarvené obloze zapadajícího slunce, vytvářejí nádherné obrazy. K focení toho bylo dost, hejna plameňáků, volavek, kačen, malé pisily čáponohé, nebojácné nutrie. S trochou štěstí jsme mohli mít na fotkách i nádherné, velké exempláře ještěrek, vyfotil jsem si i svou první vážku r. 2014 a při odjezdu konečně i zdejší polodivoké koně v deštivém, pochmurném počasí. Co víc si přát. Jestli se povedlo, můžete posoudit na fotografiích, snad se budou líbit.

]]>
http://www.fotoforyou.cz/camargue-2014/feed/ 6
Německo | Helgoland 2013 http://www.fotoforyou.cz/helgoland-2013/ http://www.fotoforyou.cz/helgoland-2013/#respond Sat, 16 Apr 2016 17:51:49 +0000 http://www.jiri-novak-photo.cz/?p=4727

Většině z vás bude asi název Helgoland neznámý. Pokusím se vám proto souostroví, které se tak jmenuje, v krátkosti přiblížit.

Helgoland je souostroví v Severním moři, které je součástí Německa. Souostroví je tvořeno dvěma ostrovy – Helgolandem a Düne. Německo získalo ostrovy v roce 1890 výměnou za Zanzibar v rámci německo-britské dohody.

Na Helgolandu žije kolem 1500 obyvatel. Jejich předci začali ostrov osidlovat v r. 1952. Na ostrovy se lze dopravit lodí z několika severoněmeckých měst (plavba trvá cca 2,5–3 hodiny). Další možností je letecké spojení na menší ostrov Düne (létají sem menší letadla z několika malých letišť v severním Německu, let trvá cca 20–30 minut).

V hlavní turistické sezoně sem denně míří lodě z přístavů Büsum, Cuxhaven, Bremerhaven nebo Wilhelmshaven, dostanete se sem i katamaránem ze vzdálenějšího Hamburku.

Když vystoupíte z lodi ve zdejším přístavu, na první pohled vás upoutá, že neuvidíte skoro žádná auta. Ta mohou používat jen místní policisté, hasiči a záchranáři. Zároveň platí zákaz používání jízdních kol (výjimka je udělována pouze v zimních měsících dětem a mladistvým). Ostrov leží v bezcelní zóně, takže se turistům nabízí možnost levných nákupů oproti německé pevnině.

Celý výprava za focením tulení, měla být ale malým překvapením. A jak to občas v životě dopadá, člověk míní, příroda mění. Už při kupování lístků v přístavu, nás trochu vyděsila informace o zpáteční plavbě. Návrat lodi z Helgolandu do Cuxhavenu byl přesunut z pátku na neděli. Bylo tedy jisté, že se domů vrátíme buď pozdě v neděli večer ale nejspíš až v pondělí ráno. No co. Lístky už byly za 50 euro na osobu koupené, tak co naplat. Zaměstnavatel bude muset mít pochopení. Kdo ale neměl pochopení, bylo počasí. Od Skotska se na Severní moře hnal orkán Xaver, který dále zasáhl Skandinávii a východní Evropu. S focením bylo minimálně na následující dva dny šmitec a ti kdo nevyužili možnosti si zafotit pár minut po příjezdu, mohli jen doufat, že se počasí umoudří v dalších dnech a co nejdřív. Neumoudřilo se celé následující dva dny, kdy jsme netrpělivě a plní očekávání sledovali německé stanice, kde se vysílali obrázky zaplaveného Hamburského přístavu a jiné, skličující záběry. Vlny a vítr bičovali Helgoland ze všech stran. Už jsem propadal zoufalství, že byla celá cesta zbytečná a domů se vrátím bez jediné fotky tuleně. Na sobotu byla předpověď lepší, tak jsme natěšeně, hned ráno, razili do přístavu na první loď směr Düne.

Plánované bylo focení ještě následující neděli, těsně před vyplutím na pevninu, ale to se mělo rázem také změnit. A tak byla pro naše focení, sobota jedinou šancí. Počasí navíc nebylo vůbec ideální. Zatažená obloha, mrholení a silný vítr. Objektiv i fotoaparát bylo díky tomu nutné obalit potravinářskou folií, aby mi písek, který z pláže zvedal silný vítr, neponičil techniku. Všechny fotky jsou tedy výplodem pár hodin, které jsem se snažil co nejlépe využít.

Než zmařené focení a bylo ale mnohem smutnější, jakým způsobem orkán narušil život v tulení kolonii. Pohled na potlučené tuleně byl hodně krutý. Díky řádění orkánu, bylo několik mláďat zraněných nebo mrtvých.  Další mláďata přišla o svou matku a svým zoufalým, chraplavým hláskem ji volala zpět. Pár dní po návratu do Čech, jsem se dozvěděl aspoň trochu radostnou zprávu. Nalezená, osamocená mláďata, ochranáři odvezli na pevninu do záchranné stanice. I tak si ale orkán Xaver vybral svou daň a zemřelo kolem 40 mláďat plus několik dospělých.

]]>
http://www.fotoforyou.cz/helgoland-2013/feed/ 0